červen

30.6.2011 -   

Tak a je tu polovina roku.
Dnes jsme se sešli v naší milované 300620112030.jpghospůdce U řetězu, abychom si popěli, popili a zahájili letní prázdniny.
300620112022.jpgI když jsou to prázdniny našich dětí, my je můžeme oslavit. Dnes byl večer ve znamení květiny ve vlasech muzikantů.
Musím říci, že nejlépe se vyjímala Milanovi. Vypadal jako by právě utekl z ušního oddělení :-))) Večer nezklamal jako vždy, neboť paní Šárka a její kolegyně se o naše hrdla s úsměvem postaraly a my pěli, vyprávěli, plánovali, létali a těšili se na nastávající léto...Všichni se v nejbližších300620112016.jpg dnech rozjedou po dovolených a sejdeme se v plném počtu nejspíš až v září.
Tak se všichni mazejte, jezte, pijte, užívejte, relaxujte a hlavně létejte!!! V září si vše budeme vyprávět.
Tak mějte pěkné léto. A kdybyste měli žízeň a byli poblíž Lokte nad Ohří, doporučuji naši záchranou stanici, u řetězu http://www.restauraceuretezu.cz/
                                                                                 Pepa 30.6.2011



 

28.6.2011 - Pepa podal zprávu o létání s rogallem.

 

Tak se jim to povedlo.

imageMilan a Karel tak dlouho šťourali a hecovali, až jsem vyhledal Zdenka se spárkou a požádal jej o seznamovací let rogalem. Počasí už lepší být nemohlo. Let byl jako za mladých let s větroněm. Vše se mi vybavilo jako by to bylo včera. Jen řízení kniplem se nedostavilo, mně však nechybělo. Přenášení váhy kolem těžiště, to je příroda sama. Odezvy z křídla jsou v hrazdě moc pěkně cítit, stejně tak neustředěná zatáčka. Je třeba si ale zvyknout. Chce to své. Autostabilní profil dělá velký kus práce sám.

imageLétám s paraglidem, ale mám pocit, že ta pevná hrazda dá víc vědět než řidičky křídla... Je to však jiná úroveň létání. Motorové rogalo je ultralajt bez kokpitu.Vzduchem chlazený pilot si to hrne pěkně svižně prostorem. To my na paraglidu prolézáme trnky, počítáme zajíce v křoví a létáme slalom. Na to je paragliding super, na řádění nad zemí. Velká modelařina. Pak jej složíme, odvezete jinam a testujete nové zajíce...Je to prostě "úplná" svoboda od všeho. To s rogálkem nedokážete. I když Karel vyhrožuje, že ten můj slalom stejně jednou zalítne rychleji než já :-)

imageMěl jsem za to, že po seznamovacím letu budu mít jasno. Ještě to chce chvilku času, ale myslím, že má létající manželka a svoboda lítání s kapesníkem nad hlavou v lehce sporovním stylu si mne ponechají ještě nějaký ten čas ve své náruči. Rogálko bude nejspíš muset počkat, ale je to krásná výzva kudy dál po cestě na letišti, obklopen kamarády...

Děkuji Zdenálovi za let. Jeho výraz nahoře, je ryze instruktorský,vlídný a budí dojmem naprostého klidu a radosti z létání...Děkuji Zdenku, moc dobrý.

A tak mne Horáci budete ještě nějaký čas vidět na horách okopávat bodláky a těšit se z pohybu těsně nad zemí...    V Přílezích 28.6.2011

Díky Pepa


 

27.6.2011 -  A  zase jedno pěkné létání. Využil jsem konec pracovní doby letiště Karlovy Vary a vydal na trasu Horní Slavkov, Bochov, Žalmanov a Hory. Milan.

Hnízdo padáčkářů.

Letiště žije.

Javorenský zámek.

Bochov - Hartenštejn

Stružná - zámek.

Pohled na dráhu 29 karlovarského letiště .

Goethova rozhledna.

Karlovy Vary hotel Thermal - festivalová výzdoba.


 

25.6.2011 - Ovlivněni Luďkovým úklidem v klubovně, jsme také vyklidili a vyčistili hangár.

Mašinky čekají na čisté prostředí.

 

 

 

 

 

 

 

 




 

24.6.2011 - Nové letadlo, nový člověk, novoty v klubovně. Z letiště Ostrov se do Hor přestěhoval  Luděk Terk i se svým letadlem. Luděk, je člověk činu otevřel 13.komnatu našeho letiště klubovnu !  Vyklidil cca desetiletý herberk a špínu. Majitel přislíbil elektřinu a vodu, tak držíme palce.

Luďkovo stroj.

 

 

 

 

 

 

 

 

Luděk dohlíží na úklid.

 

 

Tak to vypadalo.

 

 

 

 

 

 

 

Tak to vypadá dnes.

 

 

Snad zde u krbu přežijem dlouhé zimní večery.


 

23.6.2011 - Zde je odkaz na video z II.Leteckého výletu. Video se moc povedlo Děkujem za dobrou práci. Milan.

http:// http://www.youtube.com/watch?v=CAaLwAX04hM&feature=mfu_in_order&list=UL

21.6.2011 - Dnes navštívil naše stránky 3000 unikátní návštěvník.


 

20.6.2011 -

II. Letecký výlet

 

Tak tady je zpráva o II. Leteckém výletu. Začnu nejprve výčtem událostí které předcházeli našemu odletu.

  • Karlovi proklouzla kladka reduktoru na ojnici ( 4 dny před odletem ). Znamenalo to rychlý výlet k výrobci a oprava.
  • Milan zjistil částečně odtržené silentbloky u motoru ( 2 dny před odletem ). Opraveno den před odletem. Porucha na Scéniku, upadlo přední kolo. Spadly klíče od auta (jediné) do kanálu plného vody. Vyloveny, naštěstí klíč udržel vodotěsnost. Zajištěno náhradní auto. Díky Marto.
  • Zdeněk z důvodu častých krádeží na letišti schoval vysílačku tak, že jí dodnes nenašel. Těsně před odletem zjistil protékající palivovou nádrž. Odvezena na svaření a před letem pracně opravena.
  • Pepa než dorazil do Rokycan létal u Vladaře, kde zjistil opět klesající výkon motoru. Bude zase nutná oprava v servisu.

 

imageTyto překážky jsme hravě překonali. Sraz účastníků výpravy se odehrál 14.6 v pizzérii v Lokti. Večer ještě volal Petr Hlinka, že ráno přiletí do Toužimi a dál bude pokračovat s námi do Rokycan. Ráno 15.6 všechna auta stála na parkovišti v Lokti, kde jsme rozdělili bagáž a lidičky. Já a Karel jsme odjeli na letiště v Horách. Zdeněk s Martou  odjeli na Toužimské letiště. Pozemní doprovod Lenka a Naďa vyrazily směr Rokycany.

A tím to všechno začalo!

Po příjezdu do Toužimi zjistil Zdeněk před startem, že mu na rogálku protéká palivová nádrž.

Petr Hlinka dojednal zavaření u svého kamaráda v Tatiné. Oba vyrazili a do odpoledne se mordovali s opravou.

Do toho jsme my z Hor volali – pořád mlha a mlha. Já i Karel jsme seděli v nastartovaných strojích na prahu dráhy a čekali na příhodný okamžik ke startu. A ten dopoledne vůbec nepřišel. Vyhladovělí odjíždíme cca 3 km do Globusu na opožděnou snídani. Tam nás přivítala modrá obloha. Nacpali jsme se a hurá zpět. Stále stejná situace jako před odjezdem z letiště – mlha a opět mlha. Odlet se povedl až v odpoledních hodinách.

Hurá!!! Konečně v Toužimi. Zdeněk už zabudoval spravenou nádrž, kterou přivezl z Tatiné.

K velkému překvapení se tam sešli s Pepou a Dančou Hubertů, kteří přijeli opravit vadný motor od krosny.

Z Toužilmi všichni vyrážíme směr Rokycany.

 Někdo vzduchem, někdo vozem.

Hlásíme se při vstupu do AFIZu a odpověděl nám Franta Herink, že nám letěli naproti a jsou u Chotěšova. Odklonili jsme trasu vstříc našim hostitelům. Operační svazy z Hor a Rokycan se  konečně setkávají nad letištěm Letkov. Starší obyvatelé Plzně se možná obávali náletu na Plzeň. Pozemní doprovod sledoval nebývalé rojení divných ptáků – osm MZK a dvou ULa. 

Pak už následovalo přistání a večerní brífing.

Večer jsme všichni letuchtiví se zoufalstvím v očích sledovali vývoj počasí. Rozhodnutí bylo takové, že ráno poletíme na Rannou a pak se uvidí. No ráno se nevidělo. Počasí rozhodlo úplně jinak. Rokycanská letka nás doprovodila až k Toužimi. Tam jsme se rozdělili a každý letěl na svá domovská letiště. Cesta byla nádherná. Kdy zase bude na nebi taková letka rogal?

  Po přistání v Horách nám ještě  zakroužil na letištěm Milan Gubernát s Kit Foxem, který nás přiletěl navštívit z Rokycan. Pak už jenom uložit stroje do hangáru a doufat že příště (srpen ?) bude lepší počasí.

                                                                                              Za Letecký spolek Hory Milan.

Ještě neco fotek :

Bečov nad Teplou

Po příletu do Rokycan

Snídaně

Spojené letectvo.

 

 

 

 

 

 

 

 


 

19.6.2011 - Zde je první příspěvek od Pepy Huberta z II. Leteckého výletu.

Motorový-čundr z Hor

 

image

A je to tady! Hodiny na našich stránkách ukazují od půlnoci samé nuly. Dnes letíme. Kam?          Milan Náhlík zorganizoval motorový čundr po vlastech českých, ale hlavně letíme navštívit kamarády a lítače na rogalech. Horská rogalo frakce, chcete-li „Náhlíci“, se uvolila, že  členové paraglidingové části mají letos vstup povolen. A tak se s Dádou ujímáme čestně hájit pozice motorového paraglidingu.Ostatní prostě nemohou (na to sice není omluva, ale dál to neřeším). Po návratu však budou muset svou neúčast dokladovat a odplatit :-).
 

imagePlán je jednoduchý, řekl organizátor Milan. Ráno z Hor do Toužimi, tam pobereme další lítače a pak hajdy do Rokycanského hnízda (a to jsem fakt netušil, jaké to u nich je...). My jedeme s Dádou polétat pod našeho známého Vladaře na žluticko. Jo tam se fakt moc a moc zadařilo. Jak s lítáním, tak s bufetem a krásným ránem, které jsme si protáhli až do imageodpoledne (jen se podívejte na fotky). Zde je úryvek z mého letu: ...ve sluchátkách se mi ozvala má úžasná manželka, s prosbou - otoč se za sebe... Otáčím se a čučím... Hradba kumulů se zformovala dost rychle a základny jim zle ztmavly. A samozřejmě přicházely od místa startu směrem ke mně. Jen tak nějaká termika mne nerozhodí, ale tohle by vyjít nemuselo... Letím dírou mezi kumuly a první chmurky kterých se dotýkám značí, že to není nejlepší cesta. Pár ostrých zatáček k zemi do psí výšky, přízemní stoupáky nejsou tak silné a zase se dá pěkně letět... Nojo, ale jsem 30 m pod přistáním. Krosna mi nejde a vůbec nestoupá. Při startu jsem hodil axelpauzen, který jsem ustál a odlétl. Motor se na mne vybodl a netáhl...Řešit to budu až dolétnu...Aaa, řešení je nasnadě, na příletu pod přistáním krouží na nahřáté straně párek Luňáků Červených. Vezmu to tamtudy. Ale Brontes se ztratil někde za mnou a já 20 m nad zemí letím přímo vzhůru. Honem odbrzďuji, abych chytil kyv. Musí to vyjít napoprvé. S přibývajícím kopcem pode mnou ubývá výšky na přistání. Během pár vteřin jsem 30 m nad přistávačkou. Brontes se zklidnil a já bezpečně dosedl ke své létající manželce. Dádula je rozumná žena a sedla již půl hoďky přede mnou na jistotu. Byla nad Rabštejnem a tak se potoulala tímto krásným krajem. Pak už bylo jen vyprávění zážitků a hooodně dlouhej piknik pod Vladařem.

...no a co naši rogalisti na horách? Telefonem zaprudím a zjišťuji, že stále sedí a sedí na našem imageletišti, které udržuje přízemní mlha stále nepoužitelné. Oni fakt neodstartovali. Nakonec se přihrnuli do Rokycan až před západem slunce se silným doprovodem rokycanské letky. Já byl v úžasu, jak krásná éra tu mají, samá spárka, a moc pěkně létali. Bylo to jako v houfu veselých ptáků. Vyzařovala z té skrumáže na nebi radost a vítání kamarádů. Co vše ale předbíhalo jejich příletu Vám popíše Milan. A bylo to dost zajímavé. Neť jsme se potkali s účastníky leteckého čundru Zdeňkem - inspektorem z Toužimi a jeho kolegou z Chotěšova v Tatiné u kamarádaViktora. Co tam dělají? Nechápu. Co??? poví Vám to Milan...

V Rokycanech nás přivítali velmi přátelsky, pohostinství kvetlo, a veselá spontánní zábava pod širým nočním nebem nebrala konce...Co nám asi přichystá na zítřek velmi špatná předpověď se studenou frontou??? Ráno bylo vidět od západu černo a zlověstná kovadlina se také ukázala. Odraz radaru to jen potvrzoval. Jednoznačně padlo rozhodnutí to odlétnout a vrátit se zpět na západ domů. Tak z této akce a rojení jsou fotečky. Jako TopGun to vypadá před startem v Rokycanech. Jsou skvělí! Domácí doprovodili naše kluky až k Třebouňáku u Toužimi a pak se vrátili. Při návratu zase to jejich rojení, radost se na ně koukat. Příjemné být mezi právě sednuvšími piloty a naslouchat jejich zážitkům...ach má duše plesá... Rokycanští si to umí užít. Co naplat, loučíme se s touto veselou a přátelskou partou a slibujeme si, že se vrátíme. Dostali jsme nejednu pozvánku. Za to velmi děkujeme. Rádi vás kluci opět navštívíme.image

Domů se nám ještě nechce a tak se cestou staví celý doprovodný tým na Rabštejně nad Střelou. Alespoň si projdeme naučnou stezku kolem Střely...

Jo, byl to moc pěkný výlet a zase mne to přesvědčilo, že i v této době se lidé umí zdravě bavit a těší se na nové stejně zasažené kolegy.

Tak Vám všem v Rokycanech děkujeme. Ať Vám to létá, opatrujte se a na brzkou shledanou.

Pepa za Náhlík klub z letiště Hory. Ahooooooj!

PS: a někteří se nedokázali z toho úletu vrátit do pracovního procesu až do neděle. A tak si užívali a jezdili po startovačkách a leteckém dni v Žatci, družili se a žili na plný plyn. No prostě, Milane dej tam nový hodiny s odpočítáváním a jedem na další výlet s touhle fajnovou imagepartou.


 


 


 

15.6.2011 -  II. Letecký výlet Popis cesty a zážitky dáváme do kupy a pak zveřejníme.

 

Malá záloha. Pět rogal z jednoho kokpit a sedmé není v záberu.

 

11.6.2011 - Stránky z května uklizeny do archivu 2011


 

11.6.2011 - Po ranním moteobrífingu jsem napsal SMS kamarádům, že jedu na letiště. Byl jsem připraven ke startu, půl osmé a na letišti stále nikdo. Tak jsem vyrazil sám.Trasa vedla Kraslice - Cheb - Sokolov - Hory. Hodinka dvacet minut letu a 115 km.Po zarolování před hangár jsem vyrazil pozdravit Hubertíky. Milan.

Statek Bernard v Královském Pořící.

Lokomotivní depo Sokolov.

Zámek Kamenný Dvůr u Kynšperka nad Ohří.

Kaplička s krásnou vyhlídkou u Kamenice.

Hubertíci před letem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A v letu.


 

5.6.2011 -  Pepa Hubert odjel na závody do Přibyslavi zde je jeho zpověď.

Ahoj.

  Jel jsem se jen a jen zúčastnit, vyčistit si hlavu od práce... A takhle to dopadlo. Letos mám snad do deseti hodin na krosně a na volno mám určitě víc. Bez jediného tréninku jsem se vydal na ligu. Prostě jsem si po mém špatném jaru jel zalítat.
Po prvních dvou disciplínách na posledním místě. Hrůza! Chtěl jsem toho
nechat. A pak "vyšlo slunce"...zase jsem obklopený v pořadí z obou stran stejnými ryvaly jako minulý rok. Jen je jim o dvacet míň, ale jsou to po čertech dobří piloti a lidé a kamarádi. V Přibyslavi je fakt úžasný zázemí. Další info bude na www.mechy.cz za pár dní. Je škoda, že jsou všechny závody tak daleko...
Vrátil jsem se jak veterán. Upad mi konektor od rukojeti (po první disciplíně) a kočka mi přestala startovat. Po startu do rychlostní navigace se mi rozpojila karabinka (esko) speedu, vlítla do vrtule a pěkně ji dobila. Pult se mi postavil, že jsem na něj neviděl a celý jsem to musel ve vzduchu odpojit a předělat. Pak mně to sfouklo, ztratil jsem se a našel až v havlbrodu :-). Všechno jsem dohnal na termice a čtyrlístku. No maso, ale nádhernej zážitek....
Krosna šlapala parádně.
Jo fakt to bylo dramatický. A když jsem se na to chtěl vys... slyším v
ducho Matouška, jak na mne řve. Nevzdávej to!!! Nevzdávej to!!! Když jsem se u Havlíčkova Brodu našel, tak
jsem to pojal alespoň jako výlet. Discíplínu jsem nevzdal, ale dolítl i s polovinou znaků. No a pak už jen "svítilo sluníčko" a já sbíral "samá pozitiva". :-) Vklínil jsem se mezi silnou dvojku domácích. Ono se každému občas nezadaří. A tak se stalo, že mezi 3, 4, a 5. místem je rozdíl po cca 70 bodech.

 Pepa

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PS: Kluci v Přibyslavi opatrujte se a pozdravujte všechny. Úžasný co vy dokážete. Úžasná parta! Tak ať Vám to vydrží. Naviděnou.

:


 

 

7.6.2011 - Dnes protáhli křídla Olda a Toník. Nový muž na letišti Pepa pilně připravuje tříkolku k rogálku. No ještě piloťák a bude další lítač. Standartní výkon podal Karel létá vždy i když se ostatním do toho nechce, podle hesla - dobrý každý start a přistání. Mnozí z nás se musí zastydět nad Karlovo houžvnatostí. Milan.

Tonda vypisuje deníček.

Pepa a jeho tříkola.

Idylka.

Karel I a Fiti 1


 

TOPlist