říjen

31.10.2016 – Do Němec. Už týden nějak klepíruji a né a né se z toho dostat. Rýmička je pro muže skoro smrtelná nemoc. S posunem času se zdravíčko nějak zlepšilo. Z práce jedu rovnou na letiště. Ještě naklofu SMS Gerymu o svém úmyslu startovat v půl čtvrté. K letu jsem připraven chvilku před třetí. Gery se neozval, tak jdu na to sám. Vylétám z CTR a mířím na západ. Podzim už není tak barevný, ale jinak nádhera. U Kynšperka,  potkávám aeroplán z Chebu. Zkouším navázat spojení. Marně. Pokračuji dál kolem Františkových Lázní na západ. Stále za sluncem. Ubrzdil jsem to až v  Německu. Fotím hrad v Hohenberg An Der Eger a přes Schirnding letím zpět do Hor. U Chebu ještě potkávám dalšího lítače z místního letiště, stihnu ho vyfotit. Ještě pár mávání nad známými a jsem nad Horama. Pavel s Echem se chystá ke startu. Sedám na zem. Podle aut vidím, že je ve vzduchu Karel i Gery. Čekám, až se vrátí. Přijíždí i Jarka, která zanechala nákupů, když na kamerách viděla shluk lítačů. Postupně před západem přistávají všichni. Dal jsem další zářez a překonal 400 letových hodin na současném rogálku. Spokojený sedím v naší hospůdce a dělím se s Vámi o své zážitky. Milan.

Fotogalerie ZDE

Loket.

Ohře u Kynšperka.

Hohenberg An Der Eger.

Mám společnost nad Chebem.

Mapa cesty.



 

27.10.2016 - Dnes nás navštívil 83000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

23.10.2016 - Další setkání v Erpužicích. Před čtrnácti dny zapípala SMS s pozvánkou na společnou oslavu narozenin a svátků v Erpužicích. Jsme rychle domluveni. Poletíme už v pátek. Klasika: Karel, Jindra a já. Počasí bídné. Vidím to na odjezd autem. V pátek odpoldne koukám na letištní kameru. Karel je už na letišti. Rychle vyjíždím. Jindra už odstartoval z Rokycan a míří k nám. Překvapil nejenom nás, ale i řídícího na karlovarském letišti. Protáhl se několika přeháňkami a nízkou oblačností a už je v Horách. Kupodivu je z toho nakonec moc pěkný let. V šest přistáváme v cíli. Vítá nás Ruda. Rychle zaparkovat éra do hangáru a hurá do teplé klubovny. Zdenek přijel s autem plným masa a piva. Vytáhli jsme naše zásoby, povečeřeli a něco popili.

V sobotu ráno přijíždějí ostatní. Oslavy začínají kolem třetí odpoledne. Zábava veliká. Pečená kolínka, spousta pamlsků na stole. Nakonec se dostalo i na tanec.

Nedělní ráno je ve znamení mlhy. Vyčkáváme, až budeme moci odlétnout. Snad se do večera zadaří. Milan.

Fotoalbum ZDE

Podzim - Loket Údolí

Jedli, pili, hodovali.

nejlepší převlek večera.



 

18.10.2016 -

titulek.jpg

Jako vzpomínku na první předvádění rogalových křídel francouzskými piloty, se po čtyřiceti letech konalo setkání veteránů tohoto sportu. Kde jinde než na Rané. Kopec, který pomohl už od dvacátých let minulého století stovkám nadšenců ochutnat volný let. Nejsem sice takový pamětník, ale naplánovali jsme rodinný výlet právě na tuto akci. Na desátou hodinu přijíždíme na parkoviště u Skleníku a je to právě včas. Tlupa šedivých kluků se neustále rozšiřuje. Radost z nich přímo srší. Někteří se neviděli i několik desítek let. Pak všichni společně vyrážíme na vrchol kopce. Někteří jako mladíci, někteří s hůlkama, ale dali to všichni. Špička Rané už dlouho nezažila takový nával. Společné focení, pak sestup a odchod do slavné Ponorky. Na sále bylo spousty historických fotografií a připravené pohoštění. Večer končil živou muzikou a zpěvem. Ještě malá vzpomínka na hostinskou „Mícu“. Všichni kdo strávili večery ve staré Ponorce, na ni nezapomenou. Přidávám fotografie moje a Oldy Smoly (Oldo dík). Ještě jedna vzpomínka na staré časy - přikládám formulář na prověrky. V aeroklubech tehdy běžné, později zavedené i u rogalistů (doma vyplnit a poslat prosím nejbližšímu STB). Milan.

Fotogalerie ZDE

Moderní ptáci, ukázka jak doba pokročila.

Plný vrcholek.

Také se létalo.



 

10.10.2016 - Dnes nás navštívil 82000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

 

 

P1030555.JPG

Burčák

Léto končí a s přicházejícím podzimem je na čase přemýšlet ne jenom nad zimním spánkem, ale i na vyčištění organismu před zimním spánkem. Na čištění organismu  je prý nejlepší dostatečná dávka burčáku a nejlepší burčák nejsíš bude ve Znojmě Tak jsme vyrazili do Znojma.  Jindra Fajmon stanovil termín, obvolal všechno, co bylo zapotřebí a všechny potenciální účastníky a v pátek 23 září vyrážíme.  

K1600_IMG_0522.JPG     Poněkud jsem si zkrátil  pracovní dobu a v půl druhé startuji na první etapu z Hor do Rokycan. Termika je docela živá, ale jinak je docela klid. Vzhledem k tomu, že mám víc než půl hodiny náskok tak si let užívám bez jakéhokoliv spěchání. Před vstupem do  Rokycanského ATZ se ve vysílačce ozývá Petr Kahoun, který letí z Erpužic se svou přítelkyní Mobydikem. V Rokycanech je nezvykle živo. Jindra Fajmon si pripravuje svůj stroj, Vláď Nolč je již připraven ale, ještě musí do Staňkova pro navigaci. Startujeme přesně podle časového plánu v půl čtvrté směr Znojmo.  Dvě rogálka  Jindra a já držíme formaci a nad Orlíkem se do formace připojil s Mobydykem i Petr který se chvilku potuloval krajinou a ve třech přes Tábor a Vysočinu  míříme na Znojmo. Je to paráda. Dohlednost je tak akorát a v zádech máme nějaké řtyři metry, takže cesta vesK1600_IMG_0514.JPGele odsejpá. Čtyřka v zádech kupodivu vydržela přes celou Vysočinu a před půl šestou se již řadíme na přistání ve Znojmě.  Malou chvilku po nás přilétl Vlaďa Nolč s manželkou a v zápětí i Martin Černý se svým Minimaxem.  Úderem šesté je výprava takřka kompletní, chybí jenom jedna posádka. Franta Hezoučký s Markétou Černou ti odstartovali z Erpužic poněkud pozdě a dolétli jen do Tábora.  Znojmo dají až v sobotu dopoledne.

     Celé naší výpravy se ujal Jirka Matula  a staral se o nás jako o vlastní. Ne jenom že nás ubytoval, ale servíroval skvělý burčák, až jsme si připadali jako v ráji. V podvečer nás Jirka všechny kyvadlovou dopravou převezl do sklípku na Šaldorf ke svému kamarádovi Petrovi Červenkovi. Tam teprve bylo doopravdy dobře. A vydrželo nám to dlouho. Nicméně nic netrvá věčně tak že v nejlepším jsme přestali, šlo se spát a to ještě zdaleka nebylo ráno. Před polednem ještě přilétli opozdilci Franta Hezoučký s Markétou a byli jsme komplet. Na dobroučký oběd jsme seběhli dolu do města a odpoledne  se doplňovaly nádrže na zpáteční cestu. Po třetí odlétli Jindra Fajmon a Nolčovi, zpět do Rokycan. Já jsem navečer přeskočil na návštěvu do Kramolína a domů jsem letěl až v neděli odpoledne. Opět d lehkým větříkem v zádech a bylo to vysloveně na kochání. Zbytek výpravy tří UL se do svých domovských Erpužic vrátil v neděli dopoledne.

     Co k tomu říct nakonec? Bylo to pěkné a bylo toho dost. Útroby máme propláchnuté burčákem a v klidu se můžeme oddat zimnímu spánku. Mimo to jsme si vyzkoušeli, že není problém vytvořit a udržet formaci rogal s některými UL. Ti rychlejší si mohou vytvořit formaci vlastní a většinou doletí taky. Klikutím na foto dojde ke zvětšení.                                                                                                                             

                                                                                                                                                      Ahojky Karel 

Depo.

To není vstup do pekla.

 

     

 

 

 

 

 

 

Pálava                                                           Novomlýnská nádrž

 

 

 

 

 

 

 

Mikulov - Svatý kopeček                                                                Zámek Lednice.

Temelín bez čmoudíků

 

 

 

 

 

 

 

 

Jindra krájí a krájí.                                                                Jirka (uprostřed)

TOPlist