září

28.9.2016 -

V pátek konečně nastal slavný den. Letíme oslavit sedmdesátiny Jindry Fajmona. Po řetězu rodinných oslav jsme mi, kamarádi z letiště, byli poslední. Letíme v sestavě dálkoplazů. Karel a já z Hor, Pepa ze Žatce a Petr z Chotěšova. Už z výšky vidíme nám důvěrně známý společenský stan. Postupně zadrnčí všechny podvozky na Rokycanském letišti. Jen zarolujeme, rychle postavit stany a už jsme u Jindry s gratulací. Sešla se zde skoro celá původní rokycanská  rogalistická letka, která dnes sídlí v Erpužicích. Radost všem udělal Jenda Pálka, který přiletěl z Moravského Žižkova. Užil si  námi krásný večer s  leteckým vyprávěním a spoustou pochutin. Alespoň malá náplast za jeho neúčast na společném obletu republiky. V sobotu ráno bylo vidět na některých kamarádech, že dnes nikam nepoletí. My dálkoletci však sedáme do mašin a přelétáme do Žatce. Z Toužimi je zde už Zdenek s Janou.  Je zde doletná. Žatecká parta vaří, peče, krájí, zdobí. Soudek se právě naráží. Cinkají drobné mince ve sklenicích od okurek ( jedna je za pivo, druhá za jídlo ).Večer začíná hodnocení činnosti klubu. Do rukou náčelníka jsou odevzdány poplatky za hříchy. Jsou to kulatá, většinou litrová razítka. Letos pouze dva hříšky. Je to podezřelé. Buď se tak zlepšili, nebo tak málo létají. V každém případě se večer povedl. Jdu spát kolem jedenácté a ještě do hluboké noci slyším, jak je jim v pergole dobře.

                Nedělní ráno. Jako vždy, klid na letišti. Jen pár ranních ptáčat mávalo. Cesta nad údolím Ohře pěkně ubíhá. Pozoruji dva balony nad Karlovými Vary a už přistávám. Ještě ohlásit přistání na karlovarskou věž a šupajdy domů k rodinnému krbu. Fotogalerie ZDE. Milan.

 

 

 

 

 

 

 

 

Pod stanem.

Výsadek v Žatci.

Před dalším startem.



 

23.9.2016 - Rozloučení Vážení přátelé, dnes, 21.9.2016, po třech letech společného soužití nás opustil můj velmi oblíbený, leč na mou váhu již nedostatečně dimenzovaný  létací aparát jménem Schwarze minimum, některými laiky nazývaný též neodborně vážkolet, larva a kdoví jak ještě.  Tiše zavzpomínejme, a popřejme novému majiteli spoustu pěkných zážitků ve vzduchu s jeho novou hračkou.  Standa.

Tady je nový majitel přes zalétáním.

 

 

 

 

 

Tady je nový majitel před záletem.                                               Tady se už moc nesmál.      

Po přistání už zase úsměv.  

 

 

 

 

 

         Rozborka.                                                                       Moc toho nakonec není.

 

 

 

 

 

                                                                                   Do kufru se to vejde v pohodě.

 

 

 

 

 

         A je sbaleno.                                                              Teď už jen zamávat.



 

4.9.2016 - Dnes nás navštívil 80000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

1.9.2016

Český Ráj, rogalistů ráj. Tak to bylo napsáno na tričkách Všeňských  pilotů. A je to pravda.  Ale pěkně od začátku. Už na oslavách narozenin v Teplicích se domlouváme kam - Jihlava nebo Všeň. Nakonec to byla remíza. Já letěl do Všeně a Karel do Jihlavy. Obvolávám ostatní dálkoplazy, ale nikdo nemůže. Předpověď je vynikající a tak letím již v pátek. Sice kolem oběda funělo docela dost, ale pohled na data z meteostanice ukazu20160827_143605.jpgje na ustávání větru. Trochu jsem nervózní z termiky, ale zbytečně. Startuji v pět hodin. Stoupáčky sice jsou, ale hodné, až kamarádské. Dokonce po nastoupání do osmi set metrů nad mořem mám mírný vítr v zádech. Od Rané je už úplný klídek. Kontroluji letiště v Charvátcích a pluji dál. U Řípu mírná zatáčka na Mělník, pak Kokořín a už je vidě20160827_151936.jpgt Mladá Boleslav. Před přídí je Mnichovo Hradiště a v dálce kostelík ve Všeni. Z dálky to vypadalo, že na letišti nikdo není, ale po průletu vidím čilé přípravy na sobotu. Dosedám na zdejší letiště po dvou a půl hodinách krásného letu. Rychle všechny pozdravím, kotvím rogálko a stavím stan. Petr Kazda, nabízí odvoz do Všeně. To se nedá odmítnout. Usedám do Jaguára v provedení bílé kůže a pádíme na Petrovo chalupu.  Janička (Petrovo milá žena) přijela z cyklo výletu. Rychlá domluva a již jdeme do místní hospůdky. Návrat na letiště je pod hvězdnou klenbou s tisíci hvězd.                     

IMG_3037.JPGSobotní ráno nabízí krásné létání. Nevydržel jsem a rozhodl se udělat půlhodinový let kolem nejbližších krás. Potkávám pět balonů. Toto léto je asi bohatý balónový rok. Fotím. Nalétávám zprava, zleva, no prostě paráda. Přistávám. Je zde druhý účastník Jarda z Borku. Já zlatá, on stříbrná medaile. Pak to jde ráz na ráz. Rogala i letadla přilétají ze všech směrů. No prostě cvrkot. Důležitý bod sletu, vepřík, byl uložen do krásné pečky poháněné agregátem. Točil se skoro pět hodin, ale ten výsledek! Mastné brady máme skoro všichni. Jen pár vegetariánů a veganů odmítlo. Po dobré krmi se jdeme vykoupat do Jizery. S přibývajícím časem odlétají účastníci sletu na své základny. Zůstávají jen silní jedinci. Ta potvora čas. Kolem jedenácté večer uléhám do svého bydlíku.

V  neděli v půl šesté ráno snídám a balím. Roman z letiště Brabenec mi ještě asistuje při startu. Vzlétám a mávám všem probuzeným mojí motorovou zkouškou. Trať je jasná - Mladá Boleslav, Mělník, Říp, Raná a domů. U Budyně nad Ohří slyším komunikaci Karla s nějakým UL letounem. Vmísím se do hovoru a popřeji šťastnou cestu. Jen jsem odvysílal, ozval se záchytný stíhač Olda z Charvátců. Chvilka komunikace rádiem a už letíme spolu. Doprovází mne až za letiště Žatec. Pak už letím sám. Co dodat. Kluci ze Všeně připravili krásnou akci. Děkuji a volám hip hip hurá. Spokojený Milan.

Fotoalbum ZDE

Sobotní létání.

Slet vrcholí.

Návštěva prskoletů.

Milan z Borku.



TOPlist