23.9.2010- Zdeněk Bečvář a Ota Kůs vytáhli své Sovy a prohnali jim peříčka.
22.9.2010- Velmi zajímavý odkaz - foto mapa ČR z roku 1946-1952. Možno přepínat historie a současnost (r.2007).
22.9.2010- Na letišti přistál krásný stroj WT 9 Dynamic. Míra Pažďora nechával udělat palivovou soustavu u své Sovy.
21.9.2010 - Dnes bylo velké rojení, všichni lítači se snažíli urvat ještě něco z pěkého počasí. "Parasekce" vybalila své hadříky, my dvě rogálka. V CTR se vznášeli dva horkovzdušné balóny a přiletěla návštěva z Ostrova. Zde je pár fotek.
Tříkolka Trabant napřímo.
Moto batůžek.
Jeden z balónů u Hroznětína.
Návštěva z Ostrova.
Odlet.
17.9.2010- Kamád Pepa Hubert se svojí Dádou odložil motorizovaný batoh a vydal se do Itálie. Zde je jeho povídání.
...to mi takhle Mariana zavolala, že jsou poslední dvě místa na podzimní Meduno navolno. To víte, že jsem na to pro samý shon zapomněl, a to jsem si po jarním turnusu řekl, že s Edou pojedu určitě zase. Jezdí s ním motorová část lidí z letiště Vlašim. Obsadili jsme s ženuškou poslední dvě volná místečka a 9.9.večer jsme po šíleném týdnu v práci vyrazili na jih….
-Je pátek 10.září 5h ráno a jsme na přistávačce. Fičí studený severák brrr, obloha je dočista vymetená. Jdeme spát do auta. Za hoďku přijel mikrobus s hlavní grupou, svítá. Bude slunečný den, i když předpověď ještě slibovala polojasno až do odpoledne. Založili jsme tábor a jali se užívat zlehka dobré pochutiny i tekutiny J. Jo úplně a opravdicky. Dezinfekce musí být. Vítr postupně udělal čelem vzad, jak se nahřály svahy kopce a začal foukat od moře proti našemu svahu. Paráda, a dokonce velitel Eda vyslovil možnost večerního létání…
-A je to tady. Pátek 15,30h a my jedeme na startovačku nad Medunem. Jooo, podmínky na startu jsou skvělé a jdeme na to. Všichni odstartovali napoprvé a v pohodě. Honza s Anteou nám všem ulít a viděli jsme jej až u večerě v tábořišti L, hm, to se tak někdo má(zle mu závidím). Dali jseme dva starty a časy byly až 50min. Pěkné hodné a k naší spokojenosti pod tou polojasnou oblohou fungovala i termika.
-Sobotní ráno nabídlo vše co si volnomyšlenkář může ve svých bujarých snech přát. Jen termika byla „čistá“. Ze soboty jsou také záběry na videu. Jo jo, přátelé, to byl ten správný den. Konvekce byla umírněná, ale daly se ustředit až 4m. Mně se konečně poštěstilo, a začal jsem pomalu chápat jak na to. Musím říci, že je to velmi zajímavá disciplína a neustálý boj, aby se člověk nepropadl dolů, kde to již nenosí.Všichni jsme lítali celý den, se štěstíčkem na tváři. Start 900m, dostup 1850m a i více, přistání 275mnm.
Včer v kempu bylo halo, co všechno ti motoráři v tom vzduchu navolno užili.Bylo o čem povídat. A v tom přijde hezčí polovička vedoucího zájezdu Mariana, jako že prý večer se jde do hospůdky poblíž kempu a že je tam objednaný stůl. No to byla výzva a já Vám konečně mohu představit Ůčastníky zájezdu: Eda, maličký Edík a jejich Mariana jako organizátoři a průvodci – čest a chvála jim! Motoráři z Valšimi – bělovlasý a statečný Honza, rozvážný Eda - začínající motorový pilot, můj kamarád motorář Tomáš, bubeník a roker Marcel, Pepa stromolezec, Štěpán s Hankou a jejich malým mimčem, jsou uplně na konci videa, a moje průvodkyně životem a létáním, moje Dáda. A také ještě nás opět doprovázel jako i na jaře Honza s bílou oktávkou a Anteou, to je lítač jak má být! A jdeme do hospůdky.
Jeden stůl, jdno společné jídlo(později jsme zjistili, že ani nevíme co jsme si objednali), které stálo každého 15Eur. Nebudete věřit, ale dvě příjemné a mluvné ženštiny se o nás starali celý večer, opravdu celý večer a stále nosily nová a nová překvapení. Nakonec ty „potvory“ přinesly několik druhů mas, ale to už nikdo nechtěl jídlo ani vidět, fakt to bylo obžerství jako … Víno italské, dost těžké, ale velmi chutné teklo přesto proudem do vysušených českých lítačů. No druhý den se ukázali slabí jedinci, dělalo se jim v termice šoufl a dívali se na nás zdravé bytosti se zkřiveným závistivým pohledem …
-Neděle dala na sebe prozradit, že termika bude o dost tvrdší, než v sobotu. A také se tak stalo. Ráno pohodička, začínající stoupáky nás povozily dosytnosti a po přistání v kempu jsme počkali na odpolední klidnější vývoj, neboť vítr na startovačce značně zesiloval. No nic, nebudu to protahovat, odpoledne v 16h to bylo ještě tak silné, že odstartoval jen kondor-profesor EDA a vylítaný Honza s Anteou(Honza se právě vratil z Francie a tam jiné počasí prý neznali). Mi co jsme se dali potupně odvést krásnou Marianou s mikrobusem dolů(již musíme balit a navečer jedeme domů) k tomu někdy také dojdem, ale zatím máme radši zdraví a pěkné zážitky si nedáme přeci zkazit zbytečným problémem. Vítr foukal trvale kolem 7m plus nárazy a to se již musí umět tu plachtu zvládnout. Eda lítal na nějakém novém prototypu od Pegasů a moc si jej pochvaloval. Antea nesklamala, ta má své místo jasné a můj Plutík II mne velice moc příjemně potěšil i na volné létání. Ale ještě si na sebe zvykáme a tak neriskuji co nemusím.
-A co na závěr? No snad jen to, že Účastníci zájezdu se vydařili a všichni děkujeme Edovi a Marianě za suprový výlet.
Díky a brzy navi. Pepa
Zde je odkaz na video www.youtube.com/watch a na fotky paraglider56.rajce.idnes.cz/Podzimni_italske_Meduno_s_Edou._Zari_2010/
16.9.2010- Z letiště odletěl Zdeněk Nováček na své mateřské letiště v Toužmi. Parkoval zde po dobu konání akrobatické soutěže. V Toužimském hangáru jsem vyfotil upravený akrobat.
4-5.9.2010- Ráno jsme se sešli na letišti k odletu na slet do Teplic. Na rozplynutí mlhy jsme čekali až do 8:15. Odstartoval jsem první a Karel chvilku po mně. Míra zjistil závadu na ostruze svého HiMaxe. Zůstal na zemi. Počasí bylo krom našeho letiště nádherné. Ve stejný čas odstartoval z Chotěšova Petr Hlinka, ale v cíli byl chvilku před námi. Po přistání v Teplicích nás přivítal Vladimír Bärtl a ostatní piloti. Jen co jsme ošetřili naše stroje, takuž voněla držková polévka. Místní se o nás starali na jedničku. Pomohli nám s palivem a ubytováním. Příjemná obsluha u výčepu, dobrá kuchyně a večer muzika. No prostě kdo nepřiletěl, udělal chybu. Ráno v jsme Karel, Petr a já připravovali rogálka na odlet. Z našeho domovského letiště nám volal Zdeněk Nováček, že je tam zase mlha.V půl osmé byl start. Počasí na jedničku. Petr se od nás odělil u elektrárny Počerady a pokračoval do Chotěšova. Karel a já jsme po větru pokračovali přes Kadaň údolím Ohře. Už od Perštejna bylo vidět že celé údolí u Varů je zalito mlhou. Naše náhradní letiště byla plocha UL u Ostrova. Nahlásili jsme se do CTR a po dohodě s dispečerem pokračovali podél Krušných hor. Snažili jsme se obletět mlhu od západu a to se podařilo. Dráha v Horách byla vidět a pávě startoval Zedněk k vyhlídkovému letu. Přistáli jsme a zarolovali k hangárů celí rozzáření z nádherného víkendu. Tepličtí a Vladimíre děkujem.
Tak to ráno vypadalo na letišti.
Ohře u Stráže nad Ohří
České středohoří
Po přistání.
Slet.
Vladimír před startem.
Večer v hangáru.
Pohled k domovu.
věznice Ostrov.
