Aktuálně

3.12.2016 - Dnes nás navštívil 85000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

3.12.2016 -

Minulý týden chtěl Jindra z Rokycan přiletět na návštěvu. Leč nízká oblačnost řekla rázné néé. Dnes to ale vyšlo. Jindra přifrčel bez ohledu na minusovou hodnotu teploměru. Modrá obloha a inverzní situace nabídla pohodovou cestu. Dal si u nás kávu na rozehřátí a oběd v restauraci v Horách. Kolem třinácté hodiny odletěl do Rokycan. Děkujeme za návštěvu. Milan.

Kde byl stín zůstala jinovatka.

Tak šťastnou cestu.



 

23.11.2016 -

V sobotu 12.11 se konečně trochu umoudřilo počasí. V Křivcích u Bezdružic se koná  Svatomartinské posvícení a moje drahá polovička zde bude zpívat se sborem Jen Tak. Oblačnost je sice nízká, ale letět se dá. Startuji a skoro přímým letem pluji studeným vzduchem na Křivce. Nad Loktem je už krajina posypaná malou vrstvou sněhu. Stromy bez listí, na polích pasoucí se zvěř. Je chladno. Zimní lítání je jiné a krásné. Neustále se mi rozepíná vesta, kterou jsem na sebe ještě nabalil. Jakmile se zip rozevře, cítím okolní zimu. V cíli snižuji výšku a udělám pár koleček. Zamávám na lidičky a vracím se domů. Na fotografování to nebylo, něco málo se dá použít. Po hodině a čtvrt sedám v Horách. Trochu zmrzlý a spokojený.

Pondělí 14.11 nabídlo slunečné počasí. Rovnou z práce mířím na letiště. Při tak krátkých dnech je to opravdu závod. Na staru jsem ve čtvrt na čtyři. Letím směrem Slavkov. U Krásna odbočím na Rovnou. Zdejší krajinku mám moc rád. Letím proti slunci, do dálky není vidět. Za Rovnou nabírám kurz Chlum sv. Máří. Fotím jezero Medard, kouknu na rozhlednu Cibulka. Mávání v Háji u Dolních Niv a na závěr k Tondovi a Janě na Podlesí. Poučen ze sobotního lítání mám na sobě větrovku. Topení v sedačce nastaveno na stupeň dva. Trochu zalézá za nehty. Nalétal jsem skoro sto kilometrů. Po přistání rychle uklidím éro. Domů jedu už za tmy. V tomto proměnlivém počasí člověk nesmí zaváhat. No uvidíme, do  konce roku by mohl nějaký let ještě vyjít. Milan

Fotoalbum ZDE

Barvy údolí Ohře.

Horní Slavkov - zahrádkářská kolonie.



 

13.11.2016 -



 

13.11.2016 - Dnes nás navštívil 84000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

31.10.2016 – Do Němec. Už týden nějak klepíruji a né a né se z toho dostat. Rýmička je pro muže skoro smrtelná nemoc. S posunem času se zdravíčko nějak zlepšilo. Z práce jedu rovnou na letiště. Ještě naklofu SMS Gerymu o svém úmyslu startovat v půl čtvrté. K letu jsem připraven chvilku před třetí. Gery se neozval, tak jdu na to sám. Vylétám z CTR a mířím na západ. Podzim už není tak barevný, ale jinak nádhera. U Kynšperka,  potkávám aeroplán z Chebu. Zkouším navázat spojení. Marně. Pokračuji dál kolem Františkových Lázní na západ. Stále za sluncem. Ubrzdil jsem to až v  Německu. Fotím hrad v Hohenberg An Der Eger a přes Schirnding letím zpět do Hor. U Chebu ještě potkávám dalšího lítače z místního letiště, stihnu ho vyfotit. Ještě pár mávání nad známými a jsem nad Horama. Pavel s Echem se chystá ke startu. Sedám na zem. Podle aut vidím, že je ve vzduchu Karel i Gery. Čekám, až se vrátí. Přijíždí i Jarka, která zanechala nákupů, když na kamerách viděla shluk lítačů. Postupně před západem přistávají všichni. Dal jsem další zářez a překonal 400 letových hodin na současném rogálku. Spokojený sedím v naší hospůdce a dělím se s Vámi o své zážitky. Milan.

Fotogalerie ZDE

Loket.

Ohře u Kynšperka.

Hohenberg An Der Eger.

Mám společnost nad Chebem.

Mapa cesty.



 

27.10.2016 - Dnes nás navštívil 83000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

23.10.2016 - Další setkání v Erpužicích. Před čtrnácti dny zapípala SMS s pozvánkou na společnou oslavu narozenin a svátků v Erpužicích. Jsme rychle domluveni. Poletíme už v pátek. Klasika: Karel, Jindra a já. Počasí bídné. Vidím to na odjezd autem. V pátek odpoldne koukám na letištní kameru. Karel je už na letišti. Rychle vyjíždím. Jindra už odstartoval z Rokycan a míří k nám. Překvapil nejenom nás, ale i řídícího na karlovarském letišti. Protáhl se několika přeháňkami a nízkou oblačností a už je v Horách. Kupodivu je z toho nakonec moc pěkný let. V šest přistáváme v cíli. Vítá nás Ruda. Rychle zaparkovat éra do hangáru a hurá do teplé klubovny. Zdenek přijel s autem plným masa a piva. Vytáhli jsme naše zásoby, povečeřeli a něco popili.

V sobotu ráno přijíždějí ostatní. Oslavy začínají kolem třetí odpoledne. Zábava veliká. Pečená kolínka, spousta pamlsků na stole. Nakonec se dostalo i na tanec.

Nedělní ráno je ve znamení mlhy. Vyčkáváme, až budeme moci odlétnout. Snad se do večera zadaří. Milan.

Fotoalbum ZDE

Podzim - Loket Údolí

Jedli, pili, hodovali.

nejlepší převlek večera.



 

18.10.2016 -

titulek.jpg

Jako vzpomínku na první předvádění rogalových křídel francouzskými piloty, se po čtyřiceti letech konalo setkání veteránů tohoto sportu. Kde jinde než na Rané. Kopec, který pomohl už od dvacátých let minulého století stovkám nadšenců ochutnat volný let. Nejsem sice takový pamětník, ale naplánovali jsme rodinný výlet právě na tuto akci. Na desátou hodinu přijíždíme na parkoviště u Skleníku a je to právě včas. Tlupa šedivých kluků se neustále rozšiřuje. Radost z nich přímo srší. Někteří se neviděli i několik desítek let. Pak všichni společně vyrážíme na vrchol kopce. Někteří jako mladíci, někteří s hůlkama, ale dali to všichni. Špička Rané už dlouho nezažila takový nával. Společné focení, pak sestup a odchod do slavné Ponorky. Na sále bylo spousty historických fotografií a připravené pohoštění. Večer končil živou muzikou a zpěvem. Ještě malá vzpomínka na hostinskou „Mícu“. Všichni kdo strávili večery ve staré Ponorce, na ni nezapomenou. Přidávám fotografie moje a Oldy Smoly (Oldo dík). Ještě jedna vzpomínka na staré časy - přikládám formulář na prověrky. V aeroklubech tehdy běžné, později zavedené i u rogalistů (doma vyplnit a poslat prosím nejbližšímu STB). Milan.

Fotogalerie ZDE

Moderní ptáci, ukázka jak doba pokročila.

Plný vrcholek.

Také se létalo.



 

10.10.2016 - Dnes nás navštívil 82000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

 

 

P1030555.JPG

Burčák

Léto končí a s přicházejícím podzimem je na čase přemýšlet ne jenom nad zimním spánkem, ale i na vyčištění organismu před zimním spánkem. Na čištění organismu  je prý nejlepší dostatečná dávka burčáku a nejlepší burčák nejsíš bude ve Znojmě Tak jsme vyrazili do Znojma.  Jindra Fajmon stanovil termín, obvolal všechno, co bylo zapotřebí a všechny potenciální účastníky a v pátek 23 září vyrážíme.  

K1600_IMG_0522.JPG     Poněkud jsem si zkrátil  pracovní dobu a v půl druhé startuji na první etapu z Hor do Rokycan. Termika je docela živá, ale jinak je docela klid. Vzhledem k tomu, že mám víc než půl hodiny náskok tak si let užívám bez jakéhokoliv spěchání. Před vstupem do  Rokycanského ATZ se ve vysílačce ozývá Petr Kahoun, který letí z Erpužic se svou přítelkyní Mobydikem. V Rokycanech je nezvykle živo. Jindra Fajmon si pripravuje svůj stroj, Vláď Nolč je již připraven ale, ještě musí do Staňkova pro navigaci. Startujeme přesně podle časového plánu v půl čtvrté směr Znojmo.  Dvě rogálka  Jindra a já držíme formaci a nad Orlíkem se do formace připojil s Mobydykem i Petr který se chvilku potuloval krajinou a ve třech přes Tábor a Vysočinu  míříme na Znojmo. Je to paráda. Dohlednost je tak akorát a v zádech máme nějaké řtyři metry, takže cesta vesK1600_IMG_0514.JPGele odsejpá. Čtyřka v zádech kupodivu vydržela přes celou Vysočinu a před půl šestou se již řadíme na přistání ve Znojmě.  Malou chvilku po nás přilétl Vlaďa Nolč s manželkou a v zápětí i Martin Černý se svým Minimaxem.  Úderem šesté je výprava takřka kompletní, chybí jenom jedna posádka. Franta Hezoučký s Markétou Černou ti odstartovali z Erpužic poněkud pozdě a dolétli jen do Tábora.  Znojmo dají až v sobotu dopoledne.

     Celé naší výpravy se ujal Jirka Matula  a staral se o nás jako o vlastní. Ne jenom že nás ubytoval, ale servíroval skvělý burčák, až jsme si připadali jako v ráji. V podvečer nás Jirka všechny kyvadlovou dopravou převezl do sklípku na Šaldorf ke svému kamarádovi Petrovi Červenkovi. Tam teprve bylo doopravdy dobře. A vydrželo nám to dlouho. Nicméně nic netrvá věčně tak že v nejlepším jsme přestali, šlo se spát a to ještě zdaleka nebylo ráno. Před polednem ještě přilétli opozdilci Franta Hezoučký s Markétou a byli jsme komplet. Na dobroučký oběd jsme seběhli dolu do města a odpoledne  se doplňovaly nádrže na zpáteční cestu. Po třetí odlétli Jindra Fajmon a Nolčovi, zpět do Rokycan. Já jsem navečer přeskočil na návštěvu do Kramolína a domů jsem letěl až v neděli odpoledne. Opět d lehkým větříkem v zádech a bylo to vysloveně na kochání. Zbytek výpravy tří UL se do svých domovských Erpužic vrátil v neděli dopoledne.

     Co k tomu říct nakonec? Bylo to pěkné a bylo toho dost. Útroby máme propláchnuté burčákem a v klidu se můžeme oddat zimnímu spánku. Mimo to jsme si vyzkoušeli, že není problém vytvořit a udržet formaci rogal s některými UL. Ti rychlejší si mohou vytvořit formaci vlastní a většinou doletí taky. Klikutím na foto dojde ke zvětšení.                                                                                                                             

                                                                                                                                                      Ahojky Karel 

Depo.

To není vstup do pekla.

 

     

 

 

 

 

 

 

Pálava                                                           Novomlýnská nádrž

 

 

 

 

 

 

 

Mikulov - Svatý kopeček                                                                Zámek Lednice.

Temelín bez čmoudíků

 

 

 

 

 

 

 

 

Jindra krájí a krájí.                                                                Jirka (uprostřed)



 

28.9.2016 -

V pátek konečně nastal slavný den. Letíme oslavit sedmdesátiny Jindry Fajmona. Po řetězu rodinných oslav jsme mi, kamarádi z letiště, byli poslední. Letíme v sestavě dálkoplazů. Karel a já z Hor, Pepa ze Žatce a Petr z Chotěšova. Už z výšky vidíme nám důvěrně známý společenský stan. Postupně zadrnčí všechny podvozky na Rokycanském letišti. Jen zarolujeme, rychle postavit stany a už jsme u Jindry s gratulací. Sešla se zde skoro celá původní rokycanská  rogalistická letka, která dnes sídlí v Erpužicích. Radost všem udělal Jenda Pálka, který přiletěl z Moravského Žižkova. Užil si  námi krásný večer s  leteckým vyprávěním a spoustou pochutin. Alespoň malá náplast za jeho neúčast na společném obletu republiky. V sobotu ráno bylo vidět na některých kamarádech, že dnes nikam nepoletí. My dálkoletci však sedáme do mašin a přelétáme do Žatce. Z Toužimi je zde už Zdenek s Janou.  Je zde doletná. Žatecká parta vaří, peče, krájí, zdobí. Soudek se právě naráží. Cinkají drobné mince ve sklenicích od okurek ( jedna je za pivo, druhá za jídlo ).Večer začíná hodnocení činnosti klubu. Do rukou náčelníka jsou odevzdány poplatky za hříchy. Jsou to kulatá, většinou litrová razítka. Letos pouze dva hříšky. Je to podezřelé. Buď se tak zlepšili, nebo tak málo létají. V každém případě se večer povedl. Jdu spát kolem jedenácté a ještě do hluboké noci slyším, jak je jim v pergole dobře.

                Nedělní ráno. Jako vždy, klid na letišti. Jen pár ranních ptáčat mávalo. Cesta nad údolím Ohře pěkně ubíhá. Pozoruji dva balony nad Karlovými Vary a už přistávám. Ještě ohlásit přistání na karlovarskou věž a šupajdy domů k rodinnému krbu. Fotogalerie ZDE. Milan.

 

 

 

 

 

 

 

Pod stanem.

Výsadek v Žatci.

Před dalším startem.



 

23.9.2016 - Rozloučení Vážení přátelé, dnes, 21.9.2016, po třech letech společného soužití nás opustil můj velmi oblíbený, leč na mou váhu již nedostatečně dimenzovaný  létací aparát jménem Schwarze minimum, některými laiky nazývaný též neodborně vážkolet, larva a kdoví jak ještě.  Tiše zavzpomínejme, a popřejme novému majiteli spoustu pěkných zážitků ve vzduchu s jeho novou hračkou.  Standa.

Tady je nový majitel přes zalétáním.

 

 

 

 

 

Tady je nový majitel před záletem.                                               Tady se už moc nesmál.      

Po přistání už zase úsměv.  

 

 

 

 

 

         Rozborka.                                                                       Moc toho nakonec není.

 

 

 

 

 

                                                                                   Do kufru se to vejde v pohodě.

 

 

 

 

 

         A je sbaleno.                                                              Teď už jen zamávat.



 

4.9.2016 - Dnes nás navštívil 80000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

1.9.2016

Český Ráj, rogalistů ráj. Tak to bylo napsáno na tričkách Všeňských  pilotů. A je to pravda.  Ale pěkně od začátku. Už na oslavách narozenin v Teplicích se domlouváme kam - Jihlava nebo Všeň. Nakonec to byla remíza. Já letěl do Všeně a Karel do Jihlavy. Obvolávám ostatní dálkoplazy, ale nikdo nemůže. Předpověď je vynikající a tak letím již v pátek. Sice kolem oběda funělo docela dost, ale pohled na data z meteostanice ukazu20160827_143605.jpgje na ustávání větru. Trochu jsem nervózní z termiky, ale zbytečně. Startuji v pět hodin. Stoupáčky sice jsou, ale hodné, až kamarádské. Dokonce po nastoupání do osmi set metrů nad mořem mám mírný vítr v zádech. Od Rané je už úplný klídek. Kontroluji letiště v Charvátcích a pluji dál. U Řípu mírná zatáčka na Mělník, pak Kokořín a už je vidě20160827_151936.jpgt Mladá Boleslav. Před přídí je Mnichovo Hradiště a v dálce kostelík ve Všeni. Z dálky to vypadalo, že na letišti nikdo není, ale po průletu vidím čilé přípravy na sobotu. Dosedám na zdejší letiště po dvou a půl hodinách krásného letu. Rychle všechny pozdravím, kotvím rogálko a stavím stan. Petr Kazda, nabízí odvoz do Všeně. To se nedá odmítnout. Usedám do Jaguára v provedení bílé kůže a pádíme na Petrovo chalupu.  Janička (Petrovo milá žena) přijela z cyklo výletu. Rychlá domluva a již jdeme do místní hospůdky. Návrat na letiště je pod hvězdnou klenbou s tisíci hvězd.                     

IMG_3037.JPGSobotní ráno nabízí krásné létání. Nevydržel jsem a rozhodl se udělat půlhodinový let kolem nejbližších krás. Potkávám pět balonů. Toto léto je asi bohatý balónový rok. Fotím. Nalétávám zprava, zleva, no prostě paráda. Přistávám. Je zde druhý účastník Jarda z Borku. Já zlatá, on stříbrná medaile. Pak to jde ráz na ráz. Rogala i letadla přilétají ze všech směrů. No prostě cvrkot. Důležitý bod sletu, vepřík, byl uložen do krásné pečky poháněné agregátem. Točil se skoro pět hodin, ale ten výsledek! Mastné brady máme skoro všichni. Jen pár vegetariánů a veganů odmítlo. Po dobré krmi se jdeme vykoupat do Jizery. S přibývajícím časem odlétají účastníci sletu na své základny. Zůstávají jen silní jedinci. Ta potvora čas. Kolem jedenácté večer uléhám do svého bydlíku.

V  neděli v půl šesté ráno snídám a balím. Roman z letiště Brabenec mi ještě asistuje při startu. Vzlétám a mávám všem probuzeným mojí motorovou zkouškou. Trať je jasná - Mladá Boleslav, Mělník, Říp, Raná a domů. U Budyně nad Ohří slyším komunikaci Karla s nějakým UL letounem. Vmísím se do hovoru a popřeji šťastnou cestu. Jen jsem odvysílal, ozval se záchytný stíhač Olda z Charvátců. Chvilka komunikace rádiem a už letíme spolu. Doprovází mne až za letiště Žatec. Pak už letím sám. Co dodat. Kluci ze Všeně připravili krásnou akci. Děkuji a volám hip hip hurá. Spokojený Milan.

Fotoalbum ZDE

Sobotní létání.

Slet vrcholí.

Návštěva prskoletů.

Milan z Borku.



 

30.8.2016 - Zásah do Hor - myslím letiště Hory. Po návratu z hodinového letu na Chebsko, jsem viděl nad Karlovými Vary tři balony. Jeden svižně stoupal nad obcí Jenišov, až do hladiny 1150 metrů. Tam jsem ho dohnal a udělal několik snímků. Než jsem dotočil kolečko, tak se balón svižně poroučel k našemu letišti. Stahuji plyn, ale byl rychlejší. Udělal jsem pár snímečků z jeho přistání. Už jsme zde měli: Petra Jirmuse, ministra, válečného Pipera, ale balon ještě ne. Uvidíme, kdo přiletí příště. Milan.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Balónová idylka

Takové občerstvení po letu asi taky zavedem.



 

IMG_2387.JPGOsumdesátkou za osmdesátkou.

Teplický bard Vladimír Bärtl slavil požehnanou osmdesátku. Skoro tradiční sestava Karel, Petr a Já, jsme se rozhodli  navštívit Teplické letiště. Vladimír zde pořádal klubovou oslavu. Nečekaně s námi letěl také Slávek z letiště Hory. Minulý rok dodělal piloťák a tak se vydal na první delší výlet. Musíme ho pochválit. Podmínky nebyli zrovna akorát. Severní vítr za Krušnými Horami udělal své. Na rozdíl od nás, Slávek pozdravil v Teplicích a sám se vydal zpět do Hor. Gratulujeme. Já s Petrem z Chotěšova přilétáme asi s hodinovým zpožděním. Přikurtujeme stroje a spěcháme k ostatním gratulantům. V hangáru je připraven dortík s osmdesáti svíčkami. Vzhledem k věku oslavence, netrváme na sfouknutí na jeden nádech. Potřebujeme Vladimíra s jeho laskavým humorem ještě spoustu leteckých let. Za nás mu předáváme řád Trubkonauta 1.třídy. Pak se už oslava ubírala k příjemnému posezení a kulinářským zážitkům. Ještě jednou Vladimíre vše nej, nej, nej.

            Ráno v sedm máme stroje připravené. Vladimír nám ještě popřál příjemnou cestu. Rozstřelili jsme se každý jiným směrem. Karel do Chvojence na slet, Petr do Chotěšova a já do Hor. Dobalili jsme s Naděnkou zavazadla a hurá na dovolenou. První zastávka je kde jinde, ve Chvojenci. Pozdravíme účastníky sletu, nasajeme trochu té atmosféry a večer odjíždíme na chalupu. Milan.

Vladimír a jeho svíčky.

Vladimír s řádem Trubkonauta 1.třídy.

Na terase.



 

16.8.2016 -  Vážení přátelé,
dovolte mi, abych Vám tímto dopisem co nejsrdečněji poděkoval jménem Modelářského klubu Ostrov i jménem svým za Vaši podporu k uskutečnění naši první soutěže maket na Letišti Hory. Ceníme si pomoci kterou jste nám poskytli. 
    Věřím, že se naše spolupráce bude rozvíjet i v příštích letech.
                                                                                        S pozdravem a úctou

                                                                                                                            J.Bělohoubek, MK 02 Ostrov

Video z akce:
https://youtu.be/A4srI0k2IIE

Fotografie:
https://www.zonerama.com/sujiri/Album/1848262

https://get.google.com/albumarchive/117949570218792194487/album/AF1QipMZt0XP3LyJNVRfU0PEdUqdhRkcxRr558ZBzSMd?source=pwa

https://get.google.com/albumarchive/117949570218792194487/album/AF1QipMR83ZoFwMEXHi-IRuaR9jjMGliUn0IfI5FZR1M?source=pwa



 

Jak jsem ladil JINDŘICHA

----------------------------------

 Určitě všichni znate  moment těsně před tím než vám u auta upadne výfuk.  Auto jakoby ožije. Jezdí jako za mlada a nechlastá. Bohužel to vydrží jen krátce. Výfuk upadne a auto o co větší dělá kravál o to má menší výkon a taky se výrazně zvýší spotřeba. To vše dokáže  výfuk.  Hodně dlouhou dobu jsem laboroval zpočátku u aut  později u leteckých motorů ale ten vysněný model mi stále unikal. Každý motor, každé otáčky a každé zatíženi vždy to chtělo něco jiného a pořád to bylo laborování dá se říct bez výrazných výsledků. Abych zezapomněl tak mluvím o čtyřtaktních motorech. Do ladění dvoutaktů se nehrnu. Na to tady máme jiné fíky. Olda Smola s Pepou Mevaldem  to jsou na dvoutakty odborníci  té nejvyšší kategorie a z dvoutaktu dokáží vyloudit i výkon který by tam vlastně ani neměl být. Já si hraji se čtyřtakty. Není tam sice takové výkonové rozpětí, ale je to taky dost zajímavé..

Tvarování různých přepážek ve vlastním tlumiči, změny délek potrubí a změny průměrů otvorů v přepážkách to vše jsem vyzkoušel a pořád to nebylo ono. U auta je to o to těžší, že se mění zatížení. U letadla je zatížení motoru dáno vrtulí a více méně se nemění, ale k tomu se dostanu později. Při výrobě výfuku pro Fiat 600 (řadový čtyřválec) mi to jednou nějak nevycházelo a z nouze vznikla nová koncepce. Spaliny do tlumiče přivádět ne axiálně  jak je obvyklé přičemž se tlakové rázy rozbijejí růzmými přepážkami, ale radiálně . Když je tlumič válcový, tak to funguje. Spaliny běží po plášťi značnou rychlostí a odstředivá síla je nepustí dřív než zpomalí samy od sebe a be přepážek. V první verzi byl do pláště přiveden každý válec samostatnou trubkou, ve druhé verzi svody ůstily do jedné trubky, která pak vstupovala do tlumiče. Druhá verze byla jednodušší a méně pracná.  K tomu ještě dochází vlivem setrvačnosti k sání  ve výfukovém potrubí před tlumičem je podtlak. Nejsou zapotřebí žádné přepážky a doopravdy to funguje. Když jsem byl dostatečně napumpován těmito poznatky, tak to přišlo.

      Kamarád z Rokycan Jindra Fajmon si pořídil nové létadlo. Tříkolku Tanarg, Křídlo Bionix a motor BMW 1200 (dvouválcový boxer). Je to strojovna všech snů. Nic lepšího snad ani nelze chtít. Jenom ten zvuk motoru mi připomínal upadlý výfuk. Dělalo to hodně kraválu, spotřeba byla taky poměrně vysoko, ale výkon nebyl nikterak oslnivý a k tomu všemu motor nedržel nastavené otáčky.Kolísání bylo až o 1500 ot a nakonec ještě v tlumiči výfuku uvolněné přepážky začaly zvonit jako zvonečky. Takže jsme to vzali pěkně popořádku. Na kolísající otáčky stačilo ušít teplý kabátek pro lambda sondu, byla jí zima .Hned byl od kolísání pokoj.Koncem léta Jindra odlétal na dovolenou do teplých krajin a já s jeho tlumiči (jeden pro každý válec) zalezl do dílny. Některé přepážky z tlumičů vypadly samy,ty ostatní jsem vyšťoural a pole působnosti bylo volné.  Veškeré úpravy už byly hotové a Jindra tu ještě nebyl. Netrpělivě jsem čekal na jeho návrat \ hlavně jsem byl zvědavej jak to bude vrčet. Tlumiče jsem totiž doplnil o další vylepšení. Regulační zátku. Výstup z tlumiče jsem nechal úmyslně otevřený víc s tím, že vlastní doladění provedeme přímo na motoru.Jindrovo první cesta po návratu byla na letiště a jdeme ladit. Jindra sice nedůvěřivě pokukuje po závitových tyčích které čouhají z tlumičů, ale během montáže vypráví zážitky z teplých krajin. Je namontováno a jdeme na to. Po natočení je motor poněkut tišší, ale rozdíl ještě není markantní. Pomalu po centimetrech zasouváme závitové tyče a s každým centimetrem je to lepší a lepší. Předpokládal jsem, že až překročíme optimum maximální otáčky začnou klesat  o  jeden krok se vrátíme že bude hotovo. Jako bonus nebo třešnička ka dortu přišlo překvapení. Těsně před dosažením optima se začaly maximální otáčky zvedat. Teprve po zvýšení skoro o dvě stovky přišel pokles. Následoval plánovaný krok zpět a po zavaření a uříznutí závitových tyčí bylo hotovo  Při letových zkouškách Jindra konstatoval ne jenom výrazně nižší hlučnost, ale i výrazné zkrácení startu .

Vyhodnocení spotřeby zatím musíme odložit až na sezonu jako takovou. Už dnes jsem spokojen. Tentokrát se doopravdy zadařilo.

                                                                                                  Ahojky Karel

Náčrtek výfuku.



 

10.8.2016 -

IMG_2294.JPG

Po dva víkendy obsadili naše letiště modeláři se svými stroji. První akcí byl Krušnohorský pohár v kategorii F4H (RC makety a polomakety). Pořadatelem byl modelářský klub MK 02 Ostrov. Soutěž byla opravdu dobře načasovaná. Jen se dolétalo a začalo hustě pršet. Sedíce u hangárů a srkajíce kávu jsme tipovali, kdo vyhraje. Neztratili bychom se. Uhádli jsme první tři. Jasně zvítězila Lavočka La-7. Nejenom pro vzhled, ale i pro excelentní pilotáž. Souběžná akce o deset kilometrů dál, v Lomnici, měla smůlu, tam pršelo už od začátku.

      IMG_2272.JPG           Druhou akci pořádal místní modelářský klub Hory. Byla to otevřená akce pro všechny, kdo si chtěl zalétat a posedět s kamarády. V sobotu se prolétal skoro celý den. Napřed větší akrIMG_2291.JPGobaté a s přibývajícím večerem všechno, s čím se dalo létat. Opravdu, noční lítání osvětlených modelů má něco do sebe. Večer skončil v klubovně u dobrého moku a nálady. V neděli ráno, jak je to už skoro pravidlem, začalo bouřkou s vydatným deštěm. Někteří vytrvalci zůstali až do odpoledne, doufaje, že uschnou stany.

                Obě akce se zdařili ke spokojenosti všech zúčastněných. V neposlední řadě musíme poděkovat Jarušce za potravinový a picí servis. Milan.

Fotogalerie ZDE

Před zahájením soutěže.

Krásná a vítězná Lavočka La - 7.

Sůčko.



P                      

 

4.8.2016 - Dnes nás navštívil 78000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

24.7.2016 Bez motoru.

Díky dvěma svátkům na začátku měsíce stačí tři dny dovolenéa hned je týden volna. Letos jsme to využili na výlet za létáním do slovinských Julských Alp, na  Koba2_Sistiana.jpglu. Příjezd  d1.jpgo kempu Siber u Tolminu v sobotu 2.7. večer,  v neděli pršelo, tak jsme jeli do italské Sistiany kouknout na moře a dát si italskou zmrzlinu. Tam sice nepršelo, ale do vody se chtělo jen Jimovi (náš cestovní pejsek) pro kachnu. Od pondělí až do čtvrtka se létalo na Kobale  a v pátek jsme jeli zkusit Kovk, pěkný, několik kilometrů dlouhý hřeben s převýšením cca 800m. Sešla se dobrá parta, pár hodin jsme nalétali a něco i viděli. Ve Slovinsku je moc pěkně, na horách obzvlášť a stojí za to se tam zastavit na pár dnů. Třeba cestou do, nebo z Chorvatska. Cesta "z" má ještě jednu výhodu, pokud vezeš chladničku a jsi masožravec. Můžeš přivézt domů slovinské uzeniny, které tam fakt umějí  :-).    Standa

Některé obrázky poklepem zvětšíte.

 

 

 

 

 

 

 


Tolminske_soutěsky.                                                  Každý jsi přišel na své.

 

 

 

 

 

             Tolmin                                                                 Kobala - Most na Soči přehrada.

 

 

 

 

 

                               Kovk - hřeben.                                                                          Kovk                                             

Kovk - přistávačka.



 

22.7.2016 - Dnes nás navštívil 77000 originální návštěvník. Děkujeme.



.

17.7.2016 - Pozvánka na druhou modelářskou akci.  

                          Klikni pro zvětšení.



 

17.7.2016 - Erpužické double.

Dva státní svátky - 5 a 6. 7. 2016 jsme využili k návštěvě letiště Erpužice. Z obletu republiky nám zůstali spacáky a stan Jindřichů Růžků. Spojili jsme příjemné s užitečným. Vrátit věci a zároveň udělat výleIMG_2208.JPGt po zdejším okolí. Já letím a pozemní doprovod jede ve stejné sestavě jako na obletu -  Naďa, Lenka a Luboš. V cíli jsem kolem osmé hodiny. Večerní posezení v klubovně skončilo kolem dvanácté hodiny. Ráno beru Luboše k rannímu letu kolem Hracholuské přehrady. Po návratu domlouváme výlet na plavbu po přehradě. Jindrové mají pohotovost a tak neplují. Převážejí auta k poslednímu přístavišti. My si užíváme plavbu. Hracholusky nabízejí krásné pohledy na skalnaté břehy s krásně zasazenými chatkami. Výlet ukončujeme ve Stříbře na dobrém obědě. Středa je silně větrná. Ráno letí Libor s Jitkou domů do Nymburka. Podle telefonátu to byl let silně skotačivý. My navštěvujeme Kladrubský klášter a vracíme se zpět na letiště k polednímu klidu. Posupně se rozlétáme a rozjíždíme. Zůstávám na letišti s Láďou z Chotěšova, který mi dělá společnoIMG_2201.JPGst. Odlet jsem už skoro vzdal, když začal vítr pomalu zeslabovat. V půl osmé, jako poslední, odlétám domů i já.

                Druhá návštěva je v sobotu 11. 7. 2016. Je to takový mini sletík. Petr Hlinka objednal soudek.       Sedíme na terásce a probíráme zážitky z obletu. Ráno v sedm jsme všichni na nohou. Letecká škola začíná výuku a já letím domů. Karel s Pepou ještě letí pozdravit Jindru do Rokycan a pak každý letí na svoje letiště. Tak zase Erpužicá setkání nezklamala. Obracíme své pohledy k jihu a vyhlížíme piloty z Erpužic, ať jim můžeme oplatit jejich pohostinnost. Děkujeme. Milan.

Foto album ZDE

Erpuzice pode mnou.

Přípitek na uvítanou.



 

10.7.2016 - Pozvánka na akci. V termínu modelřské akce bude vzletová plocha uzavřena přílet možno dohodnout s p. Jaroslavem  Bělohoubkem mob.606374628.

Klikni na obrázek pro zvětšení.



 

7.7.2016 - Dnes nás navštívil 76000 originální návštěvník. Děkujeme.



 

4.7.2016 - Video z Obletu 2016. JIndrové Růžkové sestříhali video z celého obletu . Kluci děkujeme. Odkaz ZDE.



 

2.7.2016 - Doplněná mapa obletu. Získal jse další data z GPS. Milan

ZDE je odkaz na popis výletu tak jak to viděli Jindrové Růžků

Klikni na obrázek pro zvětšení.



 

Starší události uloženy v archivu v boční liště.



 

TOPlist